Jakou přímočarou pilu?

Snadno a nedokonale

Přímočaré neboli kmitací pily patří k nejvšestrannějšímu a nejužitečnějšímu elektrickému nářadí pro kutily všeho druhu. Testováno bylo 10 modelů, z toho osm s běžným napájením a dva akumulátorové modely. Jak si pily vedly v praktických zkouškách?

Navzdory svému názvu nejsou přímočaré pily vhodné jen pro přímé řezy, k jejich přednostem patří možnost řezat téměř libovolné křivky či uzavřené řezy. Přímočaré pily jsou zkrátka nejvšestrannějším nástupcem klasické pily a základním elektrickým nářadím pro většinu kutilů. Poradí si mimo jiné se dřevem, plechem, plastem, podlahovými krytinami či dlaždicemi, za předpokladu, že zvolíte odpovídající pilový plátek a nastavíte správnou rychlost neboli frekvenci kmitů. Většina modelů umožňuje plynulé nastavení rychlosti.

Vedle motoru je hlavní částí přístrojů táhlo, které kmitá nahoru a dolů, a k němuž se připevňují výměnné pilové plátky.  Ozubené pilové plátky kmitají skrz štěrbinu v základnové desce (saních), která klouže po řezaném materiálu. Saně také na začátku řezu podporují přístroj a tím započetí řezu usnadňují. Nevýhodou saní je, že brání dovedení řezu k ploše kolmé na řezaný materiál. Vzdálenost mezi ostřím pilky a předním okrajem saní se pohybuje mezi 2–4 cm, saně je však zpravidla možné posouvat a ve výsledku se tak lze přiblížit 1–3 cm ke kolmé ploše (zbylý úsek je třeba dokončit ruční pilkou).

Rychlý řez

Všechny modely dokážou řezat do všech materiálů, které jsme si připravili. Pro běžnou práci postačí téměř jakákoliv z testovaných pil, v rychlosti i kvalitě řezu přesto najdeme rozdíly. Co se týče kvality řezání, je třeba říci, že přímočaré pily nejsou schopné provést ani perfektně čistý řez, ani nejsou příliš přesné.

V rámci praktických testů jsme řezali do polotvrdé dřevovláknité desky o tloušťce 19 mm, dřevotřísky s profilem 38 mm, zkusili jsme také tvrdé bukové dřevo o tloušťce 45 mm, plast a kovový plech. Vyzkoušeli jsme klasický rovný řez, co možná nejrychlejší řezání i ornamentální křivkové řezy.

Dřevo jsme nejdříve řezali bez zapnuté funkce předkmitu a posuzovali rychlost a kvalitu řezu: jak byl řez rovný a jak hladké byly jeho okraje na vrchní a spodní straně materiálu. Rychlost řezání není důležitá, jen dokud řežete krátké úseky, třeba pár prken, ale čím více toho potřebujete nařezat, tím důležitějším parametrem bude.

Funkce předkmitu, někdy označovaná jako orbitální pohyb, spočívá ve vykyvování pilového plátku dopředu a dozadu během řezání. Díky mírnému oddalování od řezané plochy usnadňuje vypadávání a vynášení pilin, zabraňuje ucpávání a přehřívání plátku v případě zpracovávání určitých materiálů: zvlášť vhodná je například na řezání dřeva, naopak se nehodí pro řezání kovových profilů. Pokud tedy přístroj funkci předkmitu měl, zopakovali jsme část testu s touto funkcí. Rychlost řezání s předkmitem byla znatelně vyšší, zaznamenali jsme průměrné zrychlení o 20 % a materiál také kladl nižší odpor. Nicméně je třeba se smířit s o něco nižší kvalitou řezu.

Dvakrát měř, jednou řež

Vzhledem k tvaru pilových plátků a technice řezání mají přímočaré pily tendenci se při vedení delšího řezu mírně odchylovat od přímky, s trochou pečlivosti nebo s pomocí vodítka však uříznete i relativně rovné linie. Na preciznější rovné řezy se hodí spíše kotoučové pily. Při posuzování kvality řezu jsme se snažili vést co nejrovnější řez dřevotřískou potaženou melaminem, bez vodítka a aniž bychom „tlačili na pilu“.

Přímočaré pily řežou při pohybu pilového plátku vzhůru, takže může na horní straně materiálu docházet k vyštipování třísek. Pokud byl s nástrojem dodáván nástavec proti vylamování třísek, použili jsme ho. Nejlepších výsledků co do kvality horního okraje řezu dosáhl také model Skil 4581 AD. Nicméně k odlamování melaminových třísek docházelo ve všech případech, okraje řezu je tedy třeba následně začistit například brusným papírem anebo ho skrýt zrakům. Spodní strana materiálu byla mnohem čistší, »velmi dobrých« výsledků v této části zkoušky dosáhly dva modely zejména Bosch PST 900 PEL.

Abychom zjistili, jak si pily poradí s řezáním křivek, nasadili jsme standardní plátek pro křivkové řezy a zkoušeli do dřevotřísky řezat vzor se stále menším průměrem (nejmenší činil 10 mm). Kvalitou nedosáhnul ani jeden model v této zkoušce na vyšší známku než »uspokojivě«, z čehož lze usoudit, že přímočaré pily nejsou pro řezání opravdu detailních křivek vhodné. Obdobný test jsme provedli také s plastem, konkrétně plexisklem.

Vyzkoušeli jsme také řezání do kovu s profilem 4 a 8 mm se standardním pilovým plátkem na kov. Ukázalo se, že řezání kovových plátů o větší tloušťce nepatří k silným stránkám přímočarých pil; udělili jsme i několik »nedostatečných« známek pilám, která na tento úkol nestačily. Pouze Bosch PST 900 PEL si vedl i v této situaci dobře.

Zajímala nás také přesnost kolmých i šikmo vedených řezů (základnovou desku neboli saně je možné sklápět na obě strany až do úhlu 45° a vést tak zkosené řezy). Změřili jsme proto úhel na začátku řezu, v průběhu i na jeho konci. Ukázalo se, že zejména při řezání pod úhlem nejsou přímočaré pily kdovíjak přesné. V mnoha případech jsme zjistili odchylky už po 40 cm řezu dřevotřískou a to až o 10 °. Lepších, přesnějších zkosených řezů dosáhnete pokosovou pilou.

Vydrží jen některé

Požádali jsme zkušené testující, aby každou pilou nařezali celkem 600 m dřevotřísky s profilem 19 mm. Většina pil zátěžový test ustála.

Levou zadní

Při hodnocení obsluhy jsme přihlíželi ke snadnosti nastavení náklonu saní, výměny pilových plátků, připojení různého příslušenství, jako jsou paralelní vodítka, vykružovací ramínka, používání nástavce proti odlamování třísek, ale také k pohodlnosti ovládání pily – jak jsou umístěny ovládací prvky, nakolik přístroj při práci vibruje a hlučí, jak je vyvážený. Svůj podíl na hodnocení měla i snadnost údržby a čištění pil. Naši odborníci žádné výrazné problémy neodhalili, přímočaré pily jsou poměrně snadné na obsluhu.